Nad Čkyňskými včelaři se vznáší “včelí mor“

V polovině května se vyplnily nejčernější sny, které včelař může vůbec mít. Krajská veterinární správa potvrdila mor včelího plodu na území obce Budilov.

Ve Čkyňském spolku je nyní mnoho vystrašených a naštvaných včelařů, kteří se ptají: kdo za to může? Šíření moru je z větší části způsobeno nezodpovědným přístupem. Stačí jeden neopatrný včelař, který nenahlásí převoz včelstev z jiného území jen proto, aby se vyhnul „papírování“, a původce je na světě.

Pan Masáček musel v pondělí 25.5.2009 spálit vše, co společně se včelami roky pracně budoval. K moru, jak se zdá, nepřišel patně svojí vinou. Během jara zjistil, že se včelstva nerozvíjejí tak, jak mají, a vydal se pro radu za přítelem panem Černým. Při návštěvě úlů bylo zkušeným okem pana Černého zjištěno podezření na nákazu morem včelího plodu. Urychleně poslali vzorky díla na vyšetření a v polovině května se nákaza oficiálně potvrdila. Pan Masáček se celý život snaží vést svá včelstva zodpovědně v čistotě a pak mu do nich včelstvo sousedního nezodpovědného včelaře zanese onemocnění. Někdo v blízkém okolí Budilova patrně přivezl nemoc se včelstvy, která nákazu roznesla. Někdy ale stačí, že se spóry přenesou prostřednictvím vosku, nářadí a jiného vybavení.

Tímto bych chtěl také apelovat na všechny včelaře, aby se při manipulaci se včelím dílem a nářadím chovali velmi zodpovědně. Při odevzdávání vzorků k vyšetření je potřeba dbát na velmi opatrné zacházení. Stačí jeden nezodpovědný včelař a můžeme se s morem potýkat roky.

Mor včelího plodu – jedná se o nejzávažnější onemocnění včelího plodu, jehož původcem je bakterie Bacillus larvae. Mor se v Čechách a na Moravě vyskytuje ojediněle. V oblastech, v nichž se vyskytne, velmi často přetrvává i několik let, popřípadě se za 2 až 5 roků po utlumení onemocnění objeví recidivy (opětné vzplanutí nemoci). Nejnovějšími výzkumy se zjistilo, že spóry dokáží přetrvat v příhodných podmínkách i 80 let.

Příčinou recidiv je velká odolnost spor této bakterie vůči vysokým i nízkým teplotám (ve 100°C odolává 10 -15minut), přímému slunečnímu světlu (48hodin) i proti běžným dezinfekčním prostředkům. Například v roztoku formaldehydu dokáží odolávat 6hodin. Kromě této vysoké odolnosti se spory Bacillus Larva vyznačují schopností dlouhou dobu přežívat v infekčním materiálu.

Původce moru se do včelstva může zanést živým i mrtvým inventářem. Nejčastěji to bývají úly, plásty, rámky, med, mezistěny vyrobené z nedezinfikovaného vosku, zalétlé roje, loupežící včely a škůdci.

U nemocného plodu se perleťově bílá barva mění na šedožlutou až hnědočernou. Ztrácí se segmentace těla a zbytek larvy se mění v lepkavou hmotu, kterou lze z buňky vytáhnout v podobě tenkých nitek. Hmota páchne po klihu. V pozdějším období zbytek larvy vysychá v tmavý příškvar, pevně lpící na stěně buňky. Při pohledu na plást z nemocného včelstva pozorujeme nepravidelné líhnutí plod, víčka nad odumřelými larvami mají tmavší barvu, jsou propadlá a mohou být děravá. V pozdějším období onemocnění včelstvo uhyne.

Při vzniku nákazy je zakázáno přemisťovat včelstva v obci a z obce. Po zjištění nákazy vymezí okresní veterinární správa ohnisko nákazy a ochranné pásmo do 5km a nařídí uzávěru ohniska. Dále nařídí prohlídku všech včelstev v obci, v níž je ohnisko nákazy, a likvidaci včelstva nemocného nákazou. Při vzniku moru je nutné po nemocných včelstvech spálit úly, plásty s plodem i se zásobami, včetně veškerého spalitelného příslušenství, které přišlo do styku s nakaženým včelstvem. To je jedno z mnoha nařízení při likvidaci ohniska nemoci.

Pro včelaře, který věnuje včelám veškerý svůj volný čas je tento krok zdrcující, ale bohužel nutný při likvidaci tak závažné choroby. V některých zemích se snaží mor včelího plodu léčit antibiotiky, ale zatím bez valných výsledků. Jediná nejúčinnější metoda je opravdu spálit vše co přišlo s napadeným včelstvem do styku.

Ochranné pásmo 5km