Informace o mě

 

Jak to vlastně začlo

V dubnu 2007 jsem se v mých 24 letech konečně rozhoupal a rozhodl jsem se, že si pořídím včely. Zbýval mi rok do zdárného zakončení stavební fakulty ČVUT v Praze a uvědomoval jsem si, že po příchodu pracovních povinností si včely jen těžko pořídím. Ve chvílích, kdy jsem se na škole cítil být zaneprázdněn a maximálně vytížen mi připadalo, že až nastoupím do pracovního procesu, budu se cítit zaneprázdněn do konce života :-) a učit se nové věci bude náročnější. Rozhodl jsem se, že si včely pořídím v období, kdy mám ještě relativně dost času a vůle učit se něco nového. Postupně jsem začal studovat odbornou literaturu a snažil se diskutovat s místními včelaři.

Na stránkách Jihočeského kraje jsem si zjistil potřebné informace o poskytování dotací mladým včelařům a požádal o ně. Projekt byl úspěšně přijat a radost mohla začít.  Můj přítel včelař Standa Lukeš mě vzal několikrát mezi jeho okřídlené kámošky, abych si osvojil zacházení se včelami.

Nic mě nezastaví

Jako malý jsem měl alergii na bodnutí jakýmkoliv létajícím hmyzem. Nyní jsem si potřeboval zjistit, jak mé tělo bude reagovat na včelí jed. Po pár úspěšných, i když pro včelky smutných bodnutích jsem se až na mírné otoky a brnění štípanců cítil fajn. Uf, to jsem si oddychl.

Vývoj 

Léto 2007

 U p. Břinka jsem objednal 5 úlů po 4 nástavcích (rámková míra 39/24). Volba tohoto typu byla jednoznačná, protože mnoho včelařů v mém okolí je vlastní a nemám problém s manipulací, soušemi, atd.. Umístil jsem zatím jen dva na podstavec z palet na mou zahradu a s přítelem Stáňou jsme do nich osadili dva pěkné oddělky. Jelikož skončilo období snůšky a začínalo podletí, žádná odměna mě nečekala a pomalu jsem musel přikrmovat. Samozřejmě jsem včelky v srpnu přeléčil formidolem, aby řádný rozvoj včelí kasty mohl začít.

 

Již po první exkurzi ve včelím úlu jsem zjistil, že nekryté umístění na včelnici není pro mě jako začátečníka příliš vhodné. I přesto, že jsem si pořídil kombinézu, musel jsem pracovat se včelami bez rukavic, abych dostal cit. Jenže počet žihadel, která jsem inkasoval během jakékoliv prohlídky, byl enormní a začal jsem hledat základní strategii mého chovu tak, aby byla pro mne i včelky co nejméně stresující.

První směr, který jsem zvolil, je chov mírných včel, tj. matky Včely Kraňské. A druhý zásadní směr, který doporučuji všem začínajícím, umístit úly do krytého prostoru, který jde dostatečne zakouřit tak, aby včelky zůstávaly v úlu. Začal jsem usilovně dumat nad tím, jak umístit na zahradě včelín. Včelnice je přeci jen o něco praktičtější - přijde náhodou uražený soused, vymyslí si že ho včely otravují, tak jednoduše vemu úl a přemístím ho co nejdále od něj. To však již se včelínem nejde. Přes zimu jsem si marně lámal hlavu jak vyřešit problém krytého prostoru při zachování mobility.

 

Jaro 2008

Řešení bylo velmi jednoduché. Pořídit si včelín na kolech. Sehnal jsem starou maringotku, provedl pár nutných oprav a mobilní včelín je tu. Zatím mám v jedné stěně provedeny tři výlety, ale přes zimu počet česen přibude. Zatím jsem se potýkal s nedostatkem díla a nedostatkem praxe. Zatím mi pro získávání rutiny a zkušeností postačují 3 včelstva.

 

Léto 2008

postupně doplním..... 

Naši uživatelé

Zde je vhodné popsat, kdo jsou Vaši cíloví uživatelé a proč je právě tento projekt pro ně důležitý. Důležité je Vaše návštěvníky také motivovat, aby se na tyto stránky pravidelně vraceli.